V Králově Dvoře se buď narodila, žila nebo tvořila řada významných osobností. Medailonky významných rodáků jsou zpracovány v knize Jiřího Topinky "Králův Dvůr, historie a současnost", vydané Obecním úřadem v Králově Dvoře v roce 2001.
(nar. 17.2.1872 v Praze, zemřel 26.4.1918 v Praze).
Jeden z nejvýznamnějších malířů a grafiků české secese, největší umělecký objev, jaký dalo Berounsko české kultuře. Pocházel z chudé rodiny, studia by si nikdy nemohl dovolit, nebýt uměnímilovného ředitele králodvorských železáren Emila Kratochvíla, který rozpoznal jeho talent a na studiích jej podporoval. Jan Preisler studoval u Františka Ženíška na Umělecko průmyslové škole v Praze, kde později působil jako pedagog. V roce 1913 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění. Po předčasné smrti, vyvolané zápalem plic, byl na vlastní přání pohřben na počapelském hřbitově.
Svůj talent dokázal mistrně uplatnit nejen v oblasti klasické malby, nýbrž také v monumentálně dekorativní tvorbě (interiér Obchodní a živnostenské komory na světové výstavě v Paříži, Palackého salón v Obecním domě v Praze, mozaiky pro Zemskou banku v Praze), ale také podstatně ovlivnil vývoj knižní a časopisecké grafiky a ilustrace (Březinovy a Zeyerovy básně).
(nar. 27.1.1862 v Králově Dvoře, zemřela 3.7.1941 v Praze)
Vlastním jménem Marie Biliánová, rozená Popelková, klasická představitelka tzv. červené knihovny. Spisovatelkou se stala jaksi mimoděk. Její mnohostranná činnost se soustředila především na tehdy vznikající ženské hnutí. Přesto však nebyla feministkou, nebouřila se proti tradiční roli ženy ve společnosti. Na sklonku 80. let se její dílka objevovala v Národních listech na stejném místě pod čarou, jako fejetony Jana Nerudy. Ten jí ostatně odkázal svoji bohatou knihovnu.
Zvrat v jejím životě způsobila sebevražda jejího muže v roce 1918. Začala se živit psaním románů. Velký ohlas vzbudil román "Do panského stavu". I když její další romány nedosáhly úrovně ani ohlasu tohoto dílka, nenáročné dívčí romány si získávaly čím dál větší oblibu. Současně se staly svým způsobem i historickým pramenem někdejší každodennosti, jehož hodnotu zaručuje autorčina velmi důvěrná znalost tohoto prostředí.
(nar. 2.7.1855 v Křižatkách, zemřela 30.1.1941 v Berouně)
Významná představitelka sociálně demokratické, později komunistické strany na Berounsku. Po vzniku republiky v roce 1918 byla na její podnět založena sekce sociálně demokratických žen při místní berounské organizaci a po rozkolu v dělnickém hnutí v roce 1921 přispěla ke vzniku komunistického ženského hnutí. Byla pravidelným táborovým řečníkem při shromážděních dělnictva. V roce 1932 se dostala do vězení za štvavé výroky podle zákona na ochranu republiky. Zde oslavila své 77. narozeniny. Prezident Masaryk jí udělil milost, ale Marie Poštová se nepoučila a tak se v roce 1935 ocitla ve vězení znovu. Tak se stala "babička Poštová" v Berouně velmi populární. Skončila však smutně - opuštěná a chudá v městském chudobinci. Dnes její jméno nese náměstí před berounským hotelem Litava.
(nar. 7.5.1874 v Popovicích, zemřel 25.3.1922 v Praze)
Malíř a restaurátor obrazů. Absolvoval Umělecko průmyslovou školu v Praze a Akademii výtvarných umění. Studoval u profesora K. Lišky a F. Ženíška. Kromě restaurování se zabýval malováním přírodních nálad a podobizen.
(nar. 24.12.1844 v Králově Dvoře, zemřel v roce 1907 v Praze)
Kněz a církevní historik, docent na bohoslovecké fakultě UK v Praze, kanovník u svatovítské kapituly. V roce 1893 byl zvolen do českého sněmu. Redigoval katolický časopis Blahověst, přispíval do Ottova slovníku naučného a napsal několik studií z církevních dějin. V roce 1898 se stal dopisujícím členem České akademie věd a umění a roku 1901 dokonce světícím biskupem pražským. Nezapomínal ani na svůj rodný kraj. Pro počapelský kostel pořídil dva oltáře a křížovou cestu a významně se podílel na zřízení králodvorské kaple u Knížecí.
(nar. 7.12.1883, zemřel 14.10.1961 v Praze)
Na rozdíl od Preislera pocházel Kratochvíl z velmi dobře situované rodiny. Jeho otec, Emil Kratochvíl byl ředitelem železáren, podporoval na studiích Jana Preislera a přál si, aby i jeho syn se stal malířem. Zdeněk Kratochvíl maloval impresionistické obrazy a hlavně ilustroval. Věnoval se i karikatuře. V letech 1930 - 1941 působil jako profesor na UMPRUM v Praze. Těžiště jeho tvorby spočívalo v ilustracích beletristických děl a velkou měrou tak přispěl k vytvoření krásné české knihy.
Do dějin Králova Dvora se dále zapsali:
Josef Macháček (1818 - 1869) - politik, vynikající hospodář, nájemce králodvorského panství, který se nesmazatelně vryl do srdcí svých současníků.
Jaroslav Bičovský (1880 - 1938) - schopný komunální politik, první starosta obce, který svoji funkci vykonával plných 20 let.
Václav Hůla (1883 - 1961) - řídící učitel, knihovník a kronikář, jehož životním posláním bylo povznesení kultury v obci.
Jiří Jelínek (1901 - 1941) - malíř a knižní grafik, působící v Králově Dvoře. Zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Jiří Rotta (1925 - 1989) - přírodovědec, bakteriolog a odborný publicista, autor více než stovky původních vědeckých prací.
Luděk Vimr (1921) Malíř, grafik a průmyslový výtvarník. V jeho tvorbě jej motivovala i místní krajina.
Zobrazit vyhledávací formulář »