PAMĚTIHODNOSTI

 

V Králově Dvoře stála novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1902 a v místní části Karlova Huť dřevěná zvonice z roku 1905. Obě tyto pamětihodnosti však byly v šedesátých letech 20. století zbořeny. Králův Dvůr tak přišel o dva z mála architektonických prvků, které ozvlášťňovaly obec, ovládnutou průmyslem.

 

Zámek

V 16. století začala šlechta opouštět nehostinné hrady a budovat pohodlnější sídla - zámky. Této proměny se dočkal i původní královský kamenný dvůr, tehdy v majetku Lobkoviců. V roce 1585 ho nechali přestavět v renesančním slohu v uzavřený čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím. Interiér zámku by vyzdoben četnými freskami zejména s loveckými výjevy. V této podobě vyhovoval reprezentačním nárokům vysoké šlechty. Lobkovicové se ze zámku příliš dlouho netěšili. Po devíti letech přešel do majetku komory a stal se administrativním centrem králodvorského panství. 

Při velkém požáru v roce 1712 ztratil zámek celé jedno křídlo. Největší změny zámek čekaly v druhé polovině 18. století, kdy byl přestavěn v barokním slohu a dostal zhruba dnešní podobu, kterou s největší pravděpodobností vytvořil sám Kilián Ignác Dientzenhofer, dvorní stavitel a architekt mnoha zámeckých i sakrálních staveb po celé rakouské monarchii. Po převzetí panství Fűrstenbergy plnil zámek nadále funkcí správního sídla velkostatku a byl pronajímán nájemcům.

 

Jedním z nájemců byl i Josef Macháček, schopný a prozíravý podnikatel, politik a vlastenec. Jeho početná rodina často vítala na zámku mnohé významné osobnosti té doby. Zajímavostí je, že se do Macháčkovy dcery Terezky zamiloval básník Jan Neruda. Z tohoto platonického vztahu se zachovalo několik milostných dopisů a také Nerudovy básně, adresované Rézince. Terezka zemřela v osmnácti letech na tuberkulózu a Neruda na ni nezapomněl do konce svého života.

 

Zámek, který byl v majetku Fűrstenbergů až do roku 1945, však postupně chátral. V roce 1947 se do zámku nastěhovala rolnická škola, pozdější zemědělská učňovská škola, kterou v roce 1971 vystřídal podnik bytového hospodářství a sklady zeleniny, v roce 1973 pak podnik výpočetní techniky. Od roku 1988 prochází v bezprostřední blízkostí zámku dálnice D5, při jejíž výstavbě byl zničen zámecký park.

 

Nová naděje pro zámek vznikla v roce 2000, kdy se této kulturní památky ujal soukromý vlastník. Ten v současné době usiluje v součinnosti s městským úřadem a státními památkovými orgány o jeho celkovou rekonstrukci a následné zpřístupnění. V zámeckých zdech by měla najít útočiště galerie, kulturní víceúčelový sál, obřadní síň atd. Tím by tato budova poprvé ve své historii plnila kulturní funkci.

 

Kostel

Dominantou celého králodvorského údolí je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Počaplech. Zděný barokní kostel byl postaven pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera namísto zchátralého dřevěného kostelíka. Na jeho stavbě se podíleli téměř všichni obyvatelé panství. Stavbu zakončili roku 1733, kdy byl kostel slavnostně vysvěcen a o šest let později doplněn o dva zvony z dílny mistra zvonařského Dittricha. Vnitřní zařízení pochází z konce 18. století. Kostel byl opraven v roce 1905. V roce 2006 byly na kostel osazeny zvony a provedena oprava obslužného mechanismu.

 

Nad obcí se vypíná Koukolova Hora (470 m n. m.) se zříceninou kaple sv. Blažeje z roku 1832.